Černá Hora

Je málo zemí na světě, které jsou umístěné na rozloze 13812 km2 a přitom mají 293 km mořského pobřeží a cca 70 vrcholů přes 2000 m. Taková země existuje, jmenuje se Černá Hora. Černá hora je prvním a zatím jediným ekologickým státem na světě. Ekologickým státem byla prohlášena v roce 1991.

Pohoří Lovčen, Boka Kotorská a vesnička Njeguši při pohledu z vyhlídky u mauzolea 

Černá Hora je hornatá země a leží v centrálním středomoří. Délka pozemních hranic Černé Hory se sousedními státy je 614 km, z toho se Srbskem 203 km, s Albánií 172 km, s Bosnou a Hercegovinou 225 km a s Chorvatskem 14 km. Letecká vzdálenost mezi dvěma nejvzdálenějšími body v Černé Hoře je cca 200 km. Největší část Černé Hory, cca 40%, leží v nadmořské výšce 1000 – 1500 m.

První údaje o počtu obyvatel v Černé Hoře pocházejí z roku 1552, zatímco je první zmínka o Černé Hoře pod tímto jménem z roku 1296 v chartě krále Milutina.

Černá Hora dnes čítá cca 663 000 obyvatel.

Národnosti

• Černohorci 43%
• Srbové 32%
• Bosánci 9%
• Albánci 7%
• Muslimové 5%
• Chorvati 1%

V Černé Hoře je 1256 osad. Na území Černé Hory žije přes 2800 rostlinných druhů a poddruhů, z toho 22 druhů nelze kromě Černé Hory najít nikde jinde na světě.

Černohorské pobřeží Jaderského moře

Boka Kotorská

Šířka moře Černé Hory je 12 námořních mílí. Celková rozloha moře s délkou pobřeží 293 km je 4800 km2. Podnebí v Černé Hoře je velice složité a varíruje od středomořského u moře až k ostrému
horskému na severu země. Zatímco je průměrná teplota v červenci v Podgorici 27,1 stupňů Celsia, na Žabljaku je 13,5 stupňů. Nejdeštivější oblast v Evropě jsou Krivošije nad Bokou Kotorskou zátokou, kde ročně spadne 5300 mm srážek (rekord je 8065 mm srážek, v r. 1937).

Jaderské moře je součástí Středozemního moře, jehož největší hloubka je 1330 m na vzdálenosti 80 km od města Herceg Novi. Čirá, čistá a modrá mořská voda každoročně vítá velký počet turistů z celého světa. Teplota mořské vody v létě je 24-28 stupňů Celsia, zatímco v zimě není pod 12 stupňů. Největší průhlednost vody u Černohorského pobřeží je 50 m.

Národní parky v Černé Hoře

V Černé Hoře existují 4 národní parky, jsou to: Skadarské jezero, Lovćen, Biogradska Gora a Durmitor. Pod ochranou UNESCO jsou Durmitor s kaňonem řeky Tary a město Kotor.

Skadarské jezero

Skadarské jezero je největším jezerem na Balkáně s 40 ostrovy. Rozloha Skadarského jezera se pohybuje od 391 km2 až 540 km2 v závislosti na ročním období. Má cca 40 jezerních ok, ze kterých je nejhlubší Raduš, cca 65 m. Skadarské jezero je jednou z největších ptačích rezervací v Evropě. Během sezóny tu žije cca 270 druhů ptáků. Na Skadarském jezeru dochází ke kryptodepresi vzhledem k tomu, že je na některých místech dno jezera až 30 m pod úrovní Jaderského moře. Méně než 2/3 Skadarského jezera je v Černé Hoře, zatímco zbytek patří Albánii.

Biogradská Gora je jedním ze dvou pralesů v Evropě. Leží na 2500 ha. V ní se nachází 25 rostlinných společenstev a 84 druhů stromů. Kmeny dosahují výšky až 60 m, zatímco je korunou krásy Biograské Gory mírné Biograské jezero. Durmitor je prvním národním parkem, vyhlášen v roce 1952. Leží na 39000 ha na území 5 obcí: Žabljak, Pljevlja, Žavnik a Mojkovac. Nejhlubší propast v Černé Hoře je na Durmitoru a její hloubka je 898 m.

Kaňon řeky Tary je nejhlubší v Evropě a druhý na světě po Coloradu. Jeho délka je 78 km a největší hloubka 1300 m. Soutok řeky Tary 141 km je nejdelším soutokem v Černé Hoře. Tara pramení v Kučích, pod horou Kom, v nadmořské výšce ca 1850 m. Říkají jí jetšě „slza Evropy“, neboť je nejčistější řekou v Evropě. U Sćepan pole, vléváním řeky Pivy do Tary vzniká Drina. Kromě čiré vody, turisty tam přitahuje rafting Tarou.

Hydrografický systém

Hydrografický systém Černé Hory se skládá ze dvou úmoří, úmoří Jaderské moře (47,8%) a Černého moře (52,2%). Největší řeky v Černé Hoře jsou Tara, Ćehotina, Piva, Lim, Zeta a Morača. Řeky v Černé Hoře jsou velmi bohatým rybím fondem. Nejzajímavější ryby v Černohorských řekách jsou: pstruh horský, jelec tloušť, štika obecná a lipan podhorní. Ve Skadarském jezeru nejčastější ryby jsou ouklej obecná, úhoř a kapr obecný. Jaderské moře je bohaté následujícími rybami: sardel obecná, makrela obecná, štikozubec obecný a další.

Černá Hora je bohatá také na jezera. Největší je Skadarské, Šaské a potom Plavské. Nejhlubším je Černé jezero na Durmitoru 49 m. Z umělých jezer je největší Plavské. V Černé Hoře je 29 horských jezer ledovcového původu, ze kterých je největší Plavské.

Skadarské jezero

Nejvyšší vrcholy v Černé Hoře

Největší hory v Černé Hoře jsou Prokletije (Maja Voljat 2694 m), Durmitor (Bobotov Kuk 2523 m), Komovi (Kom Kučki 2487 m), Volujak (Volujak 2336 m), Sinjajevina (Babin zub 2277 m). Největší horský vrchol v Černé Hoře je Maja Voljat v Prokletijích, 2694 m, potom Bobotov Kuk, 2523 m.

Podle historických údajů první známí obyvatelé území dnešní Černé Hory byli Ilyrové. Od VII. Století území Černé Hory obývají Slované. Oficiální písmo byla cyrilice a jazyk staroslovenština, zatímco kulturní rozvoj byl pod veřejným vlivem Řecka a Byzantské říše.

Z historie Černé Hory

Hlavní osadou byla Duklja, zatímco se od konce X. Století Černá Hora jmenovala Zeta. Prvním černohorským sídelním městem byl Žabljak Crnojevića, které Ivan Crnojević v roce 1482 přejmenoval na Cetinje. Začátkem XV. Století Osmanská říše připojila Černou Horu Skadarskému sandžaku. Tohle období otomanské vlády, které trvalo 400 let, charakterizoval stálý boj o svobodu černohorského národa. Největšího pokroku Černá Hora dosáhla za období krále Nikoly I. Petroviće (1860 – 1917). V roce 1878, na Berlínském kongresu Černé Hoře byla uznána nezávislost a z nových území získala Nikšič, Kolašin a přístup k moři mezi Barem a Ulcinjem, ale také i území kolem Plavu. Území Černé Hořy se zdvojnásobilo. V I. a II. světové válce Černá Hora byla na straně spojenců.

Poznávání Černé Hory

Za poznáním Černé Hory je možné vyrazit takřka v kterémkoli ročním období, i zasněžené vrcholky mají svoje kouzlo. Pro pohodlnější cestování a turistiku jsou ovšem ideální spíše měsíce červen a září, kdy není takové horko a teploty umožňují cestování "na lehko". Vyrážíme-li ovšem od pobřeží do hor, např. do pohoří Lovčen, je třeba počítat s teplotou cca o 10 stupňů nižší.

Dovolenou v Černé Hoře je možné zajistit prostřednictvím cestovních kanceláří i napřímo přes majitele apartmánů, penzionů či hotelů v Černé Hoře. Nedoporučujeme cestování tzv. "na blint", kolikrát může být složitější si při vyšších nárocích ubytování vybrat. Putování od apartmánu k apartmánu pak po více než 15ti hodinové cestě není nic příjemného.